Transparentní odměňování: co čeká zaměstnavatele od 2027

Česko mělo do 7. června 2026 promítnout do zákoníku práce evropskou směrnici o transparentnosti odměňování — a termín nestihlo. Ministerstvo práce a sociálních věcí přesto už zveřejnilo konkrétní návrh: zákaz ptát se uchazečů na dosavadní mzdu, povinnost uvádět mzdové rozpětí ještě před podpisem smlouvy a pro velké firmy pravidelné zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů.

Kde se návrh právě nachází

Směrnici (EU) 2023/970 o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování přijala Evropská unie v roce 2023 s tříletou transpoziční lhůtou do 7. června 2026. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) představilo konkrétní návrh novely zákoníku práce až 16. března 2026 a jeho znění zveřejnilo 27. března 2026 — lhůtu tedy Česká republika nesplnila.

K datu vydání tohoto článku je návrh ve fázi meziresortního připomínkování a přípravy pro vládu, ještě nebyl zaevidován jako sněmovní tisk. Ministerstvo počítá s tím, že většina povinností nabude účinnosti 1. ledna 2027, zatímco povinnost pravidelně reportovat rozdíly v odměňování se má týkat velkých zaměstnavatelů od 1. ledna 2028.

Co se pro zaměstnance a zaměstnavatele mění

Zákaz ptát se na dosavadní mzdu

Zaměstnavatel nebude smět po uchazeči vyžadovat informaci o jeho mzdě nebo platu u předchozího zaměstnavatele — ani přímo, ani prostřednictvím agentury či dotazníku.

Mzdové rozpětí před nástupem

Uchazeči mají mít nárok na informaci o nabízené mzdě, platu nebo jejich rozpětí ještě před sjednáním pracovního poměru, tedy typicky už v inzerátu nebo při prvním kole výběrového řízení.

Právo zjistit průměrnou mzdu na srovnatelné pozici

Zaměstnanec bude mít právo požádat zaměstnavatele o informaci o své mzdě a o průměrné mzdě v skupině zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Zprávy o rozdílech v odměňování pro velké firmy

Zaměstnavatelé nad 100 zaměstnanců budou muset pravidelně reportovat rozdíly v odměňování žen a mužů a v případě neodůvodněného rozdílu nad 5 % provést společné posouzení odměňování se zástupci zaměstnanců a přijmout nápravná opatření se závaznými lhůtami.

Srovnání: dnes a po novele

Kdo a od kdy má nové povinnosti

1. Od plánované účinnosti 1. ledna 2027 platí pro všechny zaměstnavatele zákaz zjišťovat mzdovou historii a povinnost informovat o mzdovém rozpětí před nástupem.
2. Od 1. ledna 2028 mají velcí zaměstnavatelé (podle návrhu nad 100 zaměstnanců) povinnost připravit první zprávu o rozdílech v odměňování a umožnit zaměstnancům písemně žádat o údaje o průměrné mzdě ve srovnatelné skupině pozic.
3. Menší zaměstnavatelé mají mít podle dosavadních informací povinnost reportingu odloženou na pozdější roky — přesné prahové hodnoty se ještě mohou v legislativním procesu upravit.
4. Za porušení pravidel transparentnosti hrozí podle návrhu pokuta, jejíž horní hranice se u nejzávažnějších přestupků pohybuje až kolem 1 000 000 Kč.

Jak se na změnu připravit už teď

Co novela neřeší, i když se to často tvrdí

V diskuzích se objevuje dojem, že nová pravidla znamenají povinnost zveřejňovat konkrétní mzdy jednotlivých zaměstnanců navenek, například na webu firmy. Návrh nic takového neobsahuje. Jde o právo zaměstnance na individuální dotaz vůči vlastnímu zaměstnavateli a o souhrnný, agregovaný reporting u velkých firem — nikoli o veřejný mzdový ceník jednotlivců.

Časté otázky

Platí už zákaz ptát se na dosavadní mzdu?

Ne, novela k datu vydání tohoto článku ještě nebyla schválena Sněmovnou. Plánovaná účinnost je 1. ledna 2027, ale termín se v legislativním procesu může posunout.

Proč Česko nestihlo transpoziční lhůtu EU?

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo konkrétní návrh novely až koncem března 2026, tedy krátce před uplynutím lhůty 7. června 2026. Legislativní proces v Parlamentu tak lhůtu nemohl stihnout.

Musí firma zveřejnit mzdy jednotlivých zaměstnanců?

Ne. Návrh zavádí právo zaměstnance zjistit svou mzdu a průměrnou mzdu ve srovnatelné skupině pozic, ne veřejné zveřejnění konkrétních mezd jednotlivců.

Koho se bude týkat povinný reporting rozdílů v odměňování?

Podle aktuálního návrhu zaměstnavatelů nad 100 zaměstnanců, s postupným náběhem povinností od roku 2027/2028; menší firmy mají mít povinnost odloženou na pozdější roky.

Smí mě zaměstnavatel při pohovoru zeptat, kolik jsem vydělával u předchozího zaměstnavatele?

Po nabytí účinnosti novely to podle návrhu nebude přípustné. Do té doby zákon takový dotaz výslovně nezakazuje, i když jej řada odborníků již dnes nedoporučuje.

Jak vysoké pokuty firmám za porušení hrozí?

Podle dostupných informací o návrhu se horní hranice pokuty u nejzávažnějších přestupků souvisejících s transparentností odměňování pohybuje až kolem 1 000 000 Kč, konečná výše se může v legislativním procesu ještě změnit.

Musí zaměstnavatel uvádět konkrétní mzdu, nebo stačí rozpětí?

Návrh počítá s informací o mzdě, platu nebo jejich rozpětí — zaměstnavatel si tedy může zvolit, zda uvede konkrétní částku nebo rozmezí.

Kde mohu sledovat aktuální stav legislativního procesu?

Nejspolehlivěji na webu Ministerstva práce a sociálních věcí a po zaevidování návrhu i na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Závěr

Skutečný dopad téhle novely nebude v jednom datu účinnosti, ale v tom, že mění výchozí pozici při vyjednávání o mzdě — z „kolik jste bral naposledy“ na „kolik tahle pozice reálně stojí“. Firmy, které si mzdovou strukturu srovnají s předstihem, budou mít při reportingu podstatně méně práce než ty, co začnou řešit rozdíly v odměňování až pod tlakem zákonné lhůty.

Zdroje

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – e-Sbírka
• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
• Směrnice (EU) 2023/970 – EUR-Lex

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. Popsaná pravidla vycházejí z návrhu, který ještě neprošel legislativním procesem; jejich konečná podoba i data účinnosti se mohou změnit. Před rozhodnutím doporučujeme ověřit aktuální stav a poradit se s advokátem.