Pojistné plnění: kdy pojišťovna neoprávněně krátí nebo odmítá platit

Statisíce lidí v Česku netuší, že jim zemřelý příbuzný odkázal peníze ze životního pojištění – pojišťovna totiž dosud nemusela nikoho aktivně informovat a nevyzvednuté částky jí po deseti letech zůstávaly. Od 1. ledna 2026 se to mění: pojišťovna musí obmyšleného sama dohledat a vyrozumět. To je jen jedna z mnoha situací, kdy lidé o svém nároku na pojistné plnění nevědí, nebo jim pojišťovna plnění neoprávněně krátí. Tento článek shrnuje, jak se bránit.

Spory o pojistné plnění patří v Česku k nejčastějším druhům sporů mezi spotřebiteli a finančními institucemi vůbec – týkají se povinného ručení a havarijního pojištění vozidel, pojištění nemovitostí a domácností, cestovního pojištění i životního a úrazového pojištění. Ve všech těchto oblastech platí podobný základní princip: pojišťovna má povinnost vysvětlit, na základě čeho konkrétní částku vypočítala, a pojištěný má právo toto zdůvodnění zpochybnit, pokud mu nedává smysl nebo neodpovídá skutečnému stavu věci.

Nová povinnost pojišťovny dohledat obmyšleného

Prezident republiky podepsal 21. srpna 2025 novelu občanského zákoníku, publikovanou jako zákon č. 333/2025 Sb., která od 1. ledna 2026 zásadně mění postavení takzvaného obmyšleného – osoby, kterou pojistník ve smlouvě určil jako příjemce pojistného plnění pro případ své smrti. Dosud platilo, že obmyšlený musel pojišťovně pojistnou událost sám aktivně nahlásit a o plnění požádat; pokud o svém určení nevěděl, mohl mu nárok bez povšimnutí propadnout, protože právo na plnění se promlčovalo po deseti letech a peníze zůstávaly pojišťovně.

Nová úprava ukládá pojistiteli povinnost vyrozumět obmyšleného do 60 dnů ode dne, kdy se dozví, že mu vzniklo právo na pojistné plnění – pokud má pojišťovna kontaktní údaje obmyšleného k dispozici, nebo je může zjistit z evidence, ke které má přístup. Samotné vyrozumění ještě automaticky nezakládá právo na výplatu; obmyšlený si o plnění musí i nadále požádat, ale už se o své šanci díky aktivnímu kroku pojišťovny dozví.

Nová oznamovací povinnost se podle novelizovaného textu zákona přiměřeně použije i na situace, kdy právo na pojistné plnění vznikne jiným osobám podle § 2831 občanského zákoníku – tedy zejména dětem, manželovi nebo osobám žijícím se zůstavitelem ve společné domácnosti, pokud obmyšlený ve smlouvě určen nebyl vůbec. I v těchto případech tak pojišťovna nově musí vyvinout aktivní snahu dotčené osoby dohledat a informovat je o vzniklém nároku, ne jen čekat, až se samy ozvou.

Jak dlouho má pojišťovna na výplatu plnění

Občanský zákoník ukládá pojistiteli povinnost zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit bez zbytečného odkladu po oznámení pojistné události. Pojistné plnění je pak splatné do 15 dnů po skončení tohoto šetření. Pokud šetření nelze ukončit do tří měsíců od oznámení škodní události, musí pojistitel oznámit osobě, které má vzniknout právo na plnění, důvody, pro které šetření nelze ukončit, a poskytnout jí na požádání přiměřenou zálohu.

Nejčastější důvody krácení pojistného plnění

V praxi pojišťovny plnění krátí nejčastěji s odkazem na opotřebení poškozených dílů u pojištění vozidel, na nedostatečně doloženou výši škody, na spoluúčast sjednanou ve smlouvě, nebo na výluky z pojištění, tedy situace, na které se pojistka podle svých podmínek vůbec nevztahuje. Zatímco spoluúčast a výluky jsou smluvně dané a jejich uplatnění samo o sobě není neoprávněné, spor často vzniká v tom, zda konkrétní situace pod danou výluku skutečně spadá, nebo zda pojišťovna posoudila míru opotřebení správně.

Zvláštní případ: povinné ručení a pojištění vozidel

U povinného ručení, tedy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, se často řeší spor o výši náhrady za totální škodu na vozidle poškozeného, kdy pojišťovna stanoví takzvanou obvyklou cenu vozidla před nehodou, se kterou poškozený nesouhlasí. Pojišťovny při stanovení obvyklé ceny obvykle vycházejí z vlastních znaleckých posudků nebo z cenových databází ojetých vozidel, které ale nemusí odpovídat skutečné situaci na trhu v regionu poškozeného. V takových případech má poškozený právo předložit vlastní znalecký posudek nebo konkrétní nabídky srovnatelných vozidel, které cenu stanovenou pojišťovnou zpochybní.

U havarijního pojištění bývá naopak nejčastějším sporem míra zavinění dopravní nehody, protože na ní přímo závisí, zda a v jakém rozsahu pojišťovna plnění vyplatí. Zde je klíčové mít k dispozici nezávislé důkazy o průběhu nehody – záznam z kamery, svědecké výpovědi, nebo protokol policie, pokud byla na místě přivolána.

Podpojištění: kdy pojišťovna krátí oprávněně

Zvláštním, zákonem výslovně upraveným důvodem krácení je takzvané podpojištění. Podle § 2864 občanského zákoníku platí, že je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než skutečná pojistná hodnota pojištěného majetku, pojistitel sníží pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je sjednaná pojistná částka ke skutečné hodnotě majetku – ledaže si strany ve smlouvě ujednaly, že se plnění snižovat nebude. V praxi to znamená, že pokud si někdo pojistí nemovitost v hodnotě 5 milionů korun jen na 3 miliony, dostane při plné škodě jen 60 % pojistného plnění, ne celou pojistnou částku.

Jak postupovat, když pojišťovna krátí nebo odmítá

Prvním krokem by mělo být důkladné prostudování písemného odůvodnění, které pojišťovna k rozhodnutí o krácení nebo odmítnutí plnění poskytuje, a jeho porovnání s konkrétním zněním pojistné smlouvy a pojistných podmínek. Pojišťovny mají povinnost svůj postup zdůvodnit; pokud odůvodnění chybí nebo je nekonkrétní, má smysl si ho písemně vyžádat. Následuje písemná reklamace přímo u pojišťovny, ve které se uvedou konkrétní argumenty, proč je rozhodnutí podle vašeho názoru v rozporu se smlouvou nebo zákonem.

Reklamaci má smysl podávat vždy písemně, ideálně doporučeným dopisem nebo prostřednictvím datové schránky, aby existoval doložitelný důkaz o jejím podání a doručení. Pojišťovny mají na vyřízení reklamace obvykle 30denní lhůtu stanovenou vlastními reklamačními řády, byť tato lhůta na rozdíl od lhůty pro samotné pojistné plnění vyplývá spíš ze smluvních podmínek a interních postupů než přímo ze zákona. Pokud pojišťovna na reklamaci nereaguje vůbec, je to samo o sobě důvod k dalšímu postupu, nikoli signál k rezignaci na nárok.

V odůvodněných a spíše výjimečných případech, kdy je sporná otázka odborně velmi náročná – typicky rozsah škody na vozidle nebo příčina požáru – může mít smysl nechat si zpracovat nezávislý znalecký posudek na vlastní náklady. I když jde o dodatečný výdaj, u vyšších částek sporného plnění se taková investice může vyplatit, protože posudek nezávislého znalce má v případném řízení u finančního arbitra nebo soudu podstatně vyšší váhu než pouhé tvrzení poškozeného.

Finanční arbitr: bezplatné řešení sporu

Pokud reklamace u pojišťovny neuspěje, může spotřebitel obrátit se stížností na finančního arbitra – nezávislý orgán, který mimosoudně řeší spory mezi spotřebiteli a finančními institucemi, včetně pojišťoven, a to bezplatně. Řízení u finančního arbitra bývá výrazně rychlejší než soudní spor, typicky v řádu měsíců, ale jeho rozhodnutí není pro pojišťovnu bezpodmínečně závazné, pokud se s ním nespokojí a věc dál nenapadne u soudu. Souběžně lze podat podnět České národní bance, která nad pojišťovnami vykonává dohled a může prošetřit, zda pojišťovna postupovala v souladu s právními předpisy. Poslední možností zůstává žaloba u soudu.

Při přípravě reklamace i případné stížnosti u finančního arbitra má zásadní význam kvalitní dokumentace. Uchovávejte veškerou korespondenci s pojišťovnou, fotografie škody pořízené co nejdříve po vzniku škodní události, kopie všech podkladů, které jste pojišťovně zaslali, a přesné záznamy o datech jednotlivých kroků – kdy jste škodu nahlásili, kdy proběhla prohlídka škody, kdy jste obdrželi rozhodnutí o výši plnění. Čím podrobnější a lépe zdokumentovaný je celý průběh, tím silnější je vaše pozice v případě sporu.

Návrh na zahájení řízení u finančního arbitra musí obsahovat identifikaci obou stran sporu, popis skutkového stavu, konkrétní požadavek a doklady, kterými navrhovatel svá tvrzení dokládá. Podstatnou výhodou oproti soudnímu řízení je, že navrhovatel nemusí mít právní zastoupení a nehradí soudní poplatky – řízení je pro spotřebitele skutečně bezplatné, s výjimkou vlastních nákladů na shromáždění podkladů, například zmíněného nezávislého znaleckého posudku. Pravomoc finančního arbitra se ale omezuje jen na spory ze spotřebitelských smluv, takže se netýká sporů mezi podnikateli a jejich pojišťovnami v souvislosti s podnikatelskou činností.

Co si lidé o pojistném plnění myslí špatně

Nejčastější omyl: že jakékoli krácení plnění je automaticky neoprávněné. Spoluúčast, přiměřené opotřebení dílů nebo podpojištění jsou legitimní, zákonem nebo smlouvou předvídané důvody ke snížení výplaty – neoprávněné je jen krácení, které neodpovídá skutečnému stavu věci nebo jde nad rámec toho, co smlouva a zákon dovolují. Druhý běžný omyl: že obmyšlený automaticky dostane peníze ze životního pojištění, aniž by musel cokoli udělat. I po novele z roku 2026 musí obmyšlený o plnění požádat sám – pojišťovna má jen povinnost ho o jeho nároku informovat, ne mu peníze vyplatit automaticky bez žádosti.

Třetí omyl se týká lhůty pro výplatu: lidé si často myslí, že pojišťovna musí plnění vyplatit do 15 dnů od nahlášení škody. Ve skutečnosti běží tato lhůta až od ukončení šetření pojistné události, které může u složitějších případů trvat týdny až měsíce – patnáctidenní lhůta je tedy poslední fází procesu, ne jeho celkovou délkou. Čtvrtý omyl se týká role finančního arbitra: řada lidí očekává, že jeho rozhodnutí je pro pojišťovnu stejně závazné jako pravomocný rozsudek soudu. Ve skutečnosti může pojišťovna rozhodnutí finančního arbitra napadnout u soudu, takže jde spíš o rychlou a bezplatnou první instanci než o definitivní řešení sporu.

Kontrolní seznam při sporu s pojišťovnou

1. Nahlaste škodní událost co nejdříve a uchovejte si potvrzení o nahlášení.
2. Pořiďte fotodokumentaci škody ještě před jakoukoli opravou nebo úklidem místa události.
3. Uchovávejte veškerou korespondenci s pojišťovnou písemně, včetně e-mailů a datových zpráv.
4. Porovnejte odůvodnění rozhodnutí pojišťovny s konkrétním zněním vaší pojistné smlouvy a pojistných podmínek.
5. Podejte písemnou reklamaci s konkrétními argumenty, ne obecný nesouhlas.
6. Pokud reklamace neuspěje, obraťte se na finančního arbitra – řízení je bezplatné.
7. U složitějších nebo vysokých částek zvažte nezávislý znalecký posudek a konzultaci s advokátem.

Časté dotazy

Závěr

Novela účinná od ledna 2026 řeší jeden konkrétní, dlouho přehlížený problém – nevyplacené životní pojistky kvůli neinformovaným obmyšleným. Nevyřešeným zůstává širší téma: pojišťovny stále mají v otázce krácení a odmítání plnění poměrně velký prostor pro vlastní posouzení, a spotřebitel se často musí sám aktivně bránit, aby dostal, na co má nárok. Kdo se s krácením plnění nebo jeho odmítnutím setká, by se neměl spokojit s prvním zamítavým dopisem – finanční arbitr nabízí bezplatnou a relativně rychlou cestu, jak rozhodnutí pojišťovny nechat přezkoumat.

Poslední doporučení platí univerzálně napříč všemi typy pojištění: pravidelně revidujte pojistné částky u majetkového pojištění, abyste se vyhnuli podpojištění, a při uzavírání nové smlouvy věnujte pozornost výlukám a spoluúčasti stejně pečlivě jako výši pojistného. Levnější pojistka s širokými výlukami se v okamžiku škodní události může ukázat jako výrazně dražší volba než zdánlivě dražší pojistka s užším okruhem výluk.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. Právní úprava se může měnit; pro posouzení konkrétní situace doporučujeme konzultaci s advokátem.