Flexinovela zákoníku práce 2025: co se doopravdy mění

Zákoník práce prošel od léta 2025 do začátku roku 2026 dvěma vlnami zásadních změn. Zákon č. 120/2025 Sb., přezdívaný „flexinovela“, nejprve od 1. června 2025 přepsal pravidla pro výpovědi, zkušební dobu a rodičovskou dovolenou – a od 1. ledna 2026 na to navázala druhá vlna, která výrazně zvýšila podporu v nezaměstnanosti. Obě fáze jsou dnes plně v účinnosti. Pokud jste dostali výpověď, právě nastupujete na zkušební dobu nebo řešíte, kolik dostanete na úřadu práce, tento článek vám ukáže, co přesně platí a kde lidé nejčastěji chybují.

Co je flexinovela a proč vznikla

Novelu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí s cílem zpružnit český pracovní trh, který podle ministerstva ve srovnání se sousedním Rakouskem nebo Německem svazoval zaměstnavatele i zaměstnance zbytečně rigidními pravidly. Poslanecká sněmovna ji schválila 8. března 2025, ve Sbírce zákonů byla vyhlášena 29. dubna 2025 jako zákon č. 120/2025 Sb. a většina ustanovení nabyla účinnosti 1. června 2025. Výjimkou je část změn v zákoně o zaměstnanosti, která se odkládá až na 1. ledna 2026.

Nejde o kosmetickou úpravu. Novela mění více než jedenáct oblastí zákoníku práce najednou – od okamžiku, kdy začíná běžet výpovědní doba, přes délku zkušební doby až po to, jak se počítá průměrný výdělek při změně úvazku. Firmy, které si do června 2025 neaktualizovaly vzory pracovních smluv a vnitřní předpisy, dnes běžně pracují se zastaralými dokumenty – a to jim může přinést spor, který prohrají.

Legislativní cesta k finální podobě zákona přitom nebyla přímočará. Vláda schválila návrh už v srpnu 2024 s tím, že měl platit od 1. ledna 2025. Projednávání se ale protáhlo o několik měsíců a některé původně navrhované změny – například možnost výpovědi bez udání důvodu výměnou za vyšší odstupné, kterou doporučoval Národní ekonomická rada vlády (NERV) – se do finálního textu vůbec nedostaly. To je důležité vědět, protože řada článků a diskuzí z přelomu let 2024 a 2025 popisovala ještě verzi návrhu, nikoli to, co skutečně vešlo v platnost.

Výpovědní doba: nový okamžik, kdy začíná běžet

Do 31. května 2025 platilo, že dvouměsíční výpovědní doba začínala běžet až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pokud jste výpověď dostali 24. května, lhůta začala běžet až 1. června a skončila až 31. července – tedy fakticky přes dva měsíce a týden.

Nově lhůta začíná běžet přímo v den doručení výpovědi a končí ve dni, který se číselně shoduje se dnem doručení o dva měsíce později. Pokud takový den v měsíci neexistuje, výpovědní doba končí posledním dnem daného měsíce. Efekt: výpovědní doba se v praxi zkrátila o jeden až čtyři týdny, podle toho, kdy přesně v měsíci k doručení dojde.

Druhá, méně nápadná změna se týká zaměstnanců, kteří poruší pracovní kázeň nebo přestanou splňovat zákonné požadavky pro výkon svého zaměstnání. U nich se výpovědní doba může zkrátit ze standardních dvou měsíců na jeden měsíc. To je zásadní posun oproti dosavadní praxi, kdy měli všichni zaměstnanci bez ohledu na důvod výpovědi nárok na stejnou dvouměsíční lhůtu. Zaměstnavatel musí zkrácenou lhůtu výslovně uplatnit a musí být schopen prokázat, že šlo skutečně o porušení pracovní kázně, nikoli jen o subjektivní nespokojenost s výkonem.

Praktický dopad je oboustranný. Zaměstnavatelé získávají větší jistotu v plánování personálních změn, protože přesně vědí, kdy pracovní poměr skutečně skončí, aniž by museli čekat na začátek dalšího kalendářního měsíce. Zaměstnanci naopak přicházejí o pár dní až tři týdny, které dřív měli navíc na hledání nové práce nebo na dojednání podmínek odchodu.

Delší zkušební doba a možnost jejího prodloužení

Maximální délka zkušební doby se zvýšila ze tří na čtyři měsíce u řadových zaměstnanců a ze šesti na osm měsíců u vedoucích pracovníků. Nově je navíc možné zkušební dobu v jejím průběhu písemně prodloužit dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – dřív to zákon výslovně zakazoval.

Novinkou je i to, že zkušební dobu je nově možné písemnou dohodou dodatečně prodloužit v jejím průběhu, pokud se na tom obě strany shodnou – dosud to zákon výslovně zakazoval a zkušební doba musela být pevně stanovena už při podpisu pracovní smlouvy. V praxi to znamená, že pokud vám zaměstnavatel například ve třetím měsíci zkušební doby navrhne její prodloužení o měsíc, může to udělat zcela legálně, pokud součet nepřekročí zákonné maximum čtyř, respektive osmi měsíců. Zkušební doba navíc stále nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou – u smlouvy na šest měsíců tedy ani po novele nelze sjednat čtyřměsíční zkušební dobu.

Rodičovská dovolená: přivýdělek a garance pozice

Novela ruší dosavadní zákaz, aby si zaměstnanec na rodičovské dovolené přivydělával u svého zaměstnavatele stejným druhem práce, jaký má sjednaný v pracovní smlouvě – dosud to bylo možné jen na jinak formálně pojmenované činnosti, což vedlo k obcházení pravidel na papíře. Nově lze uzavřít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti na totožnou pozici.

Zaměstnavatel je zároveň nově povinen držet zaměstnanci vracejícímu se z rodičovské dovolené do dvou let věku dítěte stejnou pracovní pozici, ze které na rodičovskou odešel – tedy nejen srovnatelnou práci podle pracovní smlouvy, jak platilo dosud, ale konkrétní místo. Po druhém roce až do tří let věku dítěte platí původní, mírnější pravidlo – zařazení podle pracovní náplně ve smlouvě.

Tato dvoustupňová ochrana v praxi znamená, že zaměstnavatel nemůže rodiče vracejícího se do dvou let věku dítěte jednoduše přeřadit na jinou, byť formálně srovnatelnou pozici v rámci stejné pracovní náplně – musí mu vrátit konkrétní místo, které opustil. Teprve po uplynutí druhého roku má větší volnost v tom, na jakou konkrétní pozici v rámci sjednané pracovní náplně zaměstnance zařadí. Pro rodiče, kteří plánují návrat do zaměstnání, to znamená jasnější vyjednávací pozici v prvních dvou letech rodičovské dovolené.

Odstupné při pracovním úrazu nahradí pojišťovna

Při skončení pracovního poměru kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání dosud odstupné vyplácel přímo zaměstnavatel. Po novele tuto platbu přebírá pojišťovna, u které má zaměstnavatel sjednané povinné pojištění odpovědnosti (v praxi nejčastěji Kooperativa), a to ve stejné výši – minimálně dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Podpora v nezaměstnanosti roste

Od 1. ledna 2026 platí zcela nový systém výpočtu podpory v nezaměstnanosti, který zavedla navazující novela zákona o zaměstnanosti. Místo dosavadních jednotných 65 % předchozího čistého výdělku v prvních dvou měsících dostávají uchazeči o zaměstnání do 52 let věku prvních dva měsíce 80 % předchozího čistého příjmu, další dva měsíce 50 % a po zbytek podpůrčí doby 40 % (dřív klesala podpora na konci jen na 45 %). Uchazeči ve věku 52 až 57 let mají zvýšenou podporu (80 %, respektive 50 %) o měsíc déle – tedy po dobu tří, nikoli dvou měsíců v každém pásmu.

Zásadně se mění i to, kdo má na vyšší podporu nárok bez ohledu na důvod odchodu ze zaměstnání. Dosud lidem, kteří dali výpověď sami, hrozila nižší podpora po první tři měsíce evidence. Nově se toto pravidlo ruší úplně – výjimkou zůstává jen okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem kvůli závažnému porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance. Maximální výše podpory i podpory při rekvalifikaci je nově jednotně stanovena jako 0,8násobek průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího roku – pro žádosti podané v roce 2026 to znamená strop zhruba 38 500 Kč měsíčně. Přesnou částku pro vaši konkrétní situaci každopádně spočítá úřad práce, protože závisí i na věku a předchozím výdělku.

Brigády mladistvých už od 14 let

Dosud mohli brigádničit až patnáctiletí, kteří ukončili povinnou školní docházku. Novela umožňuje přivýdělek už čtrnáctiletým dětem, které školní docházku ještě neukončily, ale výhradně o hlavních prázdninách (červenec, srpen), jen na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, s písemným souhlasem zákonného zástupce, maximálně 35 hodin týdně (7 hodin denně) a jen na lehčí práce první kategorie podle předpisů o ochraně veřejného zdraví. Zaměstnavatel musí zajistit nepřetržitý denní odpočinek alespoň 14 hodin.

Dohody o práci mimo pracovní poměr: co se mění pro DPP a DPČ

Flexinovela se dotkla i dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ), které v Česku využívají statisíce lidí jako doplněk k hlavnímu příjmu nebo jako brigádu při studiu. Novela rozšiřuje možnosti využití DPP a DPČ mimo jiné právě v souvislosti s přivýdělkem na rodičovské dovolené, o kterém je řeč výše, a upřesňuje pravidla pro oznamovací povinnosti zaměstnavatelů vůči České správě sociálního zabezpečení. Část těchto oznamovacích povinností má podle dostupných informací odloženou účinnost a bude se dolaďovat v návaznosti na nový systém jednotného hlášení zaměstnavatele, který startuje od roku 2026.

Pro zaměstnance na DPP a DPČ je klíčové sledovat, zda se u konkrétní dohody nemění limit pro vznik účasti na nemocenském pojištění nebo výše odvodů – tyto parametry se totiž mění samostatně, každoročně, a nejde o součást flexinovely jako takové. Zaměňovat oba typy změn je běžná chyba, která vede k nesprávným závěrům o tom, kolik si lze na dohodu vydělat bez odvodů.

Kontrolní seznam: co si ověřit hned teď

Než začnete řešit konkrétní spor nebo podepisovat novou smlouvu, projděte si tento základní seznam kroků – u zaměstnanců i zaměstnavatelů se nejčastěji vyplatí věnovat pozornost právě těmto bodům:

1. Zkontrolujte datum doručení jakékoli výpovědi – právě od něj se odvíjí, podle jaké verze zákona se počítá výpovědní doba.
2. Ověřte si přesné znění ustanovení o zkušební době ve vaší pracovní smlouvě – zda odkazuje na konkrétní počet měsíců, nebo na znění zákona jako takové.
3. Pokud jste na rodičovské dovolené a uvažujete o přivýdělku u současného zaměstnavatele, nechte si písemně potvrdit typ dohody (DPP, nebo DPČ) a rozsah práce.
4. Zaměstnavatelé by měli zkontrolovat vnitřní předpisy, kolektivní smlouvy a vzory pracovních smluv, zda neobsahují zastaralé formulace k výpovědní a zkušební době.
5. Při pracovním úrazu si ověřte u zaměstnavatele, která pojišťovna má na starosti výplatu náhrady, a vyžádejte si písemné potvrzení o zahájení řízení.

Co si lidé o novele myslí špatně

Nejčastější omyl: lidé si myslí, že zkrácení výpovědní doby (protože začíná běžet dřív) automaticky znamená, že mají méně času najít novou práci. Ve skutečnosti jde často jen o pár dní až tři týdny rozdílu – ne o zásadní zkrácení samotné dvouměsíční lhůty jako takové. Druhý běžný omyl: že delší zkušební doba platí automaticky pro všechny smlouvy podepsané po 1. červnu 2025. Ve skutečnosti záleží na tom, jaký režim si zaměstnavatel zvolil a jak je to formulováno v konkrétní smlouvě – zákon mu ponechává volbu mezi starým a novým rámcem.

Třetí, méně zjevný omyl se týká odstupného při pracovním úrazu. Lidé si často myslí, že přesun povinnosti na pojišťovnu znamená automaticky rychlejší výplatu, protože pojišťovny mají „na to systém“. Ve skutečnosti to může být přesně naopak: pojišťovna musí nejprve sama vyhodnotit míru odpovědnosti zaměstnavatele, což je administrativní proces, který v jednotlivých případech trvá déle než dřívější přímá výplata odstupného zaměstnavatelem. Kdo očekává peníze do výplatního termínu následujícího měsíce, může být nepříjemně překvapen.

Časté dotazy

Závěr

Flexinovela nebyla navržena jako úleva pro jednu stranu pracovního vztahu – v jednotlivých bodech posouvá rovnováhu jednou ve prospěch zaměstnavatele (delší zkušební doba), jindy ve prospěch zaměstnance (garance pozice po rodičovské, přivýdělek na stejné práci). Kdo si po červnu 2025 nezkontroloval formulace ve své pracovní smlouvě, může se dnes řídit ustanovením, které už neplatí – a to je riziko, které se dá odstranit jedním přečtením dokumentu, ne až sporem u soudu.

Zajímavé je i to, že novela vznikala přes rok a v procesu schvalování ztratila některé ze svých nejkontroverznějších bodů – především možnost výpovědi bez udání důvodu. To ukazuje, že finální podoba zákona bývá kompromisem mezi zájmy zaměstnavatelů, odborů a legislativců, a ne vždy odpovídá tomu, co se o novele psalo v médiích rok před jejím schválením. Při jakémkoli rozhodování na základě „toho, co jsem četl o flexinovele“ se proto vyplatí ověřit si aktuální, platné znění zákona přímo v elektronické Sbírce zákonů, ne v článku starším než několik měsíců.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. Právní úprava se může měnit; pro posouzení konkrétní situace doporučujeme konzultaci s advokátem.