Osobní bankrot v ČR 2026: tři roky místo pěti

Osobní bankrot v Česku prošel od podzimu 2024 do začátku roku 2026 dvěma zásadními změnami. Nejprve se od 1. října 2024 zkrátila doba oddlužení z pěti na tři roky pro úplně všechny dlužníky, bez ohledu na věk nebo zdravotní stav. A od 1. ledna 2026 se navíc přepočítala nezabavitelná částka, která určuje, kolik peněz vám z výplaty zůstane, když už v oddlužení jste. Pokud zvažujete podání návrhu, nebo už oddlužením procházíte a nejste si jistí, podle jakých pravidel se vaše řízení řídí, tento článek vám ukáže aktuální stav.

Co je oddlužení a kdo o něj může požádat

Oddlužení, běžně nazývané osobní bankrot, je zákonný způsob, jak se fyzická osoba může legálně zbavit dluhů, které není schopna splácet. O oddlužení může požádat kdokoli, kdo je v úpadku – tedy má alespoň dva věřitele, peněžité závazky po splatnosti déle než 30 dní a není schopen je splácet – bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance, podnikatele, nebo osobu v důchodu. To je samo o sobě výsledek novely: dřív měla přístup k oddlužení formou reorganizace majetku i podnikatelská sféra jen omezeně, dnes je proces sjednocený pro spotřebitele i podnikatele.

Zákon rozlišuje dva základní způsoby, jak oddlužení probíhá. Prvním a v praxi mnohem častějším je plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty – dlužník po dobu tří let odevzdává insolvenčnímu správci část svého příjmu nad rámec nezabavitelné částky a současně se zpeněží jeho postižitelný majetek, pokud nějaký má. Druhým způsobem je zpeněžení majetkové podstaty jako takové, které se týká hlavně dlužníků s významnějším majetkem, u nichž zpeněžení pokryje podstatnou část dluhů rychleji než tříleté splácení z příjmu. Který způsob soud zvolí, záleží na konkrétní majetkové situaci dlužníka v době podání návrhu.

Zásadní změnu do celého systému přinesla novela insolvenčního zákona, kterou 22. května 2024 schválila Poslanecká sněmovna a která byla ve Sbírce zákonů publikována 3. září 2024 jako zákon č. 252/2024 Sb. Většina jejích ustanovení nabyla účinnosti 1. října 2024. Cílem bylo přizpůsobit českou úpravu evropské směrnici o rámcích preventivní restrukturalizace a oddlužení, která požaduje, aby členské státy umožnily podnikatelům oddlužení nejdéle za tři roky – česká vláda se rozhodla stejné zkrácení vztáhnout i na běžné spotřebitele.

Zkrácení doby oddlužení na tři roky

Do 30. září 2024 platilo, že standardní doba oddlužení plněním splátkového kalendáře trvala pět let. Výjimku měli jen senioři, invalidé druhého a třetího stupně a dlužníci s dluhy vzniklými před dosažením zletilosti – ti mohli žádat o zkrácenou tříletou variantu, pokud navíc uhradili alespoň 60 % celkové výše svých dluhů. Od 1. října 2024 tato výjimka fakticky zanikla tím, že se stala pravidlem pro všechny: tříletá doba oddlužení platí nově pro každého dlužníka bez rozdílu věku, zdravotního stavu nebo míry uspokojení věřitelů.

Zkrácení doby o dva roky logicky znamená přibližně o 40 % méně měsíčních splátek, což zákonodárce vyvážil přísnějším dohledem nad tím, zda dlužník skutečně plní, co může. Soud dnes v rozhodnutí o schválení oddlužení stanoví individuální míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, kterou musí dlužník dosáhnout – bez ohledu na dřívější formální hranici 30 %, která byla jen orientační.

Prodloužení lhůty pro opětovný vstup do oddlužení

Výměnou za kratší dobu splácení novela zpřísnila podmínky pro ty, kdo by chtěli oddlužení využít opakovaně. Lhůta, po kterou nelze znovu podat návrh na povolení oddlužení poté, co bylo dlužníkovi přiznáno osvobození od placení zbytku dluhů, se prodloužila z deseti na dvanáct let. Pokud by se dlužník dostal do úpadku znovu do dvaceti let od předchozího osvobození, musí navíc počítat s tím, že v novém řízení bude muset plnit splátkový kalendář po dobu plných pěti let, nikoli zkrácených tří.

Co se stane, když neplníte povinnosti

Novela zavedla nový nástroj, který dává insolvenčnímu soudu možnost prodloužit dobu oddlužení místo toho, aby ho rovnou zrušil. Pokud dlužník po určité období neplní podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení – typicky nedostatečně spolupracuje, nehlásí změnu příjmů nebo neplatí splátky v plné výši – soud může dobu oddlužení prodloužit o počet měsíců, po které povinnosti neplnil, a to i opakovaně, nejdéle však v součtu o jeden rok.

Nová nezabavitelná částka od ledna 2026

Nezávisle na insolvenční novele z roku 2024 přišla od 1. ledna 2026 druhá důležitá změna, která se týká úplně každého v exekuci nebo oddlužení: nový způsob výpočtu nezabavitelné částky, tedy sumy, která musí dlužníkovi zůstat z výplaty na živobytí a kterou nelze srazit ani exekutor, ani insolvenční správce. Změnu přineslo nařízení vlády č. 548/2025 Sb., které novelizovalo nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách.

Důvodem změny byla reforma sociálního systému – od 1. října 2025 zanikl institut takzvaných normativních nákladů na bydlení, ze kterých se nezabavitelná částka dosud odvozovala, protože je nahradila nová jednotná „superdávka“ zavedená zákonem č. 151/2025 Sb. Nezabavitelnou částku bylo proto nutné přepočítat na nové srovnávací základně.

V praxi to znamená, že dlužníkovi, který má například dvě vyživované děti, zůstane z výplaty chráněno přibližně 21 152 Kč (14 101,50 Kč plus dvakrát 3 525,37 Kč), než se na zbytek příjmu vůbec začnou uplatňovat srážky pro věřitele. Přesný výpočet je ale individuální – závisí i na tom, zda dlužník nebo jeho manžel či partner pobírá starobní, sirotčí nebo invalidní důchod druhého či třetího stupně, což částku dále zvyšuje.

Čtyři a více exekucí: vyšší srážky jako motivace

Novela z roku 2024 zavedla i nástroj, který má motivovat chronické dlužníky s mnoha souběžnými exekucemi k tomu, aby raději vstoupili do oddlužení, kde se všechny jejich dluhy řeší najednou a přehledně. Zaměstnancům, kteří mají alespoň čtyři samostatné exekuce, lze nově srazit až dvě třetiny čisté mzdy zbývající po odečtení nezabavitelné částky – mimo režim oddlužení, tedy přímo v exekuci. Výjimku mají lidé pobírající starobní, sirotčí nebo invalidní důchod druhého a třetího stupně; u nich platí, že pokud by jedna třetina zbytku čisté mzdy nedosáhla stanovené hranice, uplatní se srážka jen ve výši jedné třetiny.

Na koho se nová pravidla nevztahují

Nejdůležitější přechodné ustanovení, které se v praxi často přehlíží: zkrácení doby oddlužení na tři roky se týká výhradně insolvenčních řízení zahájených od 1. října 2024. Pokud vaše oddlužení běží podle staršího pětiletého plánu schváleného před tímto datem, novela vám automaticky dobu nezkracuje – vaše řízení pokračuje podle pravidel platných v době jeho zahájení. To je zdroj velkého množství dotazů a zklamání u lidí, kteří novelu zaznamenali z médií a čekali, že se jim splátkový kalendář zkrátí sám od sebe.

Jak podat návrh na oddlužení: kontrolní seznam

Než návrh na povolení oddlužení podáte, má smysl projít si následující kroky, protože formální chyby v návrhu jsou nejčastějším důvodem jeho odmítnutí:

1. Ověřte si, že splňujete definici úpadku – alespoň dva věřitelé a závazky po splatnosti déle než 30 dní, které nejste schopni splácet.
2. Návrh musí sestavit a podat výhradně akreditovaná osoba, advokát, notář, soudní exekutor nebo insolvenční správce – laický návrh podaný svépomocí soud odmítne.
3. Připravte si přehled všech věřitelů, výši dluhů a doklady o příjmech za poslední období.
4. Spočítejte si předpokládanou nezabavitelnou částku podle aktuálních parametrů pro rok 2026, abyste věděli, s jakou měsíční splátkou reálně počítat.
5. Pokud máte čtyři a více exekucí, zvažte oddlužení jako alternativu k souběžným srážkám, které vás mohou zatěžovat výrazně víc než jednotný splátkový kalendář.

Samotné podání návrhu ještě nic nezaručuje – insolvenční soud ho nejprve posoudí a rozhodne, zda oddlužení povolí. Klíčovým kritériem je takzvaný poctivý záměr: soud zkoumá, zda dlužník do úpadku nespadl úmyslně, zda dluhy nevznikly trestnou činností a zda v návrhu neuvedl nepravdivé nebo neúplné údaje o majetku a příjmech. Pokud soud dojde k závěru, že šlo o nepoctivý záměr, návrh na oddlužení zamítne a dlužníkovi zbude jen konkurz, ve kterém se zpeněží veškerý jeho postižitelný majetek bez následného osvobození od zbytku dluhů.

Po dobu celého oddlužení navíc dlužníkovi náleží povinnosti, jejichž zanedbání může vést k prodloužení nebo zrušení řízení popsanému výše – především neprodleně hlásit insolvenčnímu soudu i správci každou změnu zaměstnání, bydliště nebo výše příjmu, a vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost. Kdo je v evidenci úřadu práce, musí aktivně hledat zaměstnání; dobrovolná nezaměstnanost bez vážného důvodu je jedním z nejčastějších důvodů, proč soud dlužníkovi na konci řízení osvobození od dluhů neudělí.

Kolik oddlužení stojí: odměna insolvenčního správce

Oddlužení není zdarma – po celou dobu řízení dlužník platí odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčnímu správci, kterého do řízení jmenuje soud. Tato platba má přednost před uspokojením běžných nezajištěných věřitelů, takže se strhává ze splátky jako první, ještě před tím, než cokoli dostanou věřitelé. Výše odměny se řídí samostatnou vyhláškou a v praxi se pohybuje řádově v tisících korun měsíčně v závislosti na typu řízení a na tom, zda jde o oddlužení jednotlivce, nebo manželů společně.

Kromě průběžné odměny může insolvenční soud v některých případech požadovat i zálohu na náklady insolvenčního řízení ještě před jeho zahájením – tato záloha slouží jako jistota pro pokrytí prvotních nákladů, pokud by dlužníkovi příjmy na běžnou odměnu správce nestačily. Konkrétní výše zálohy i odměny se každoročně mohou měnit, proto má smysl si aktuální částky pro rok 2026 ověřit přímo u insolvenčního správce nebo advokáta před podáním návrhu, ne se spoléhat na starší čísla z internetu.

Co si lidé o oddlužení myslí špatně

Nejčastější omyl už byl zmíněný výše: že se zkrácení doby na tři roky týká i běžících oddlužení schválených před říjnem 2024. Netýká se. Druhý běžný omyl je, že po skončení tříletého oddlužení má dlužník automaticky vyhráno a osvobození od zbytku dluhů je nezvratné. Ve skutečnosti může soud až tři roky po pravomocném přiznání osvobození znovu zasáhnout, pokud vyjde najevo, že dlužník v řízení něco zamlčel nebo úmyslně zkreslil.

Třetí, méně zjevný omyl se týká nezabavitelné částky: lidé si často pletou nezabavitelnou částku uplatňovanou v exekuci s tou uplatňovanou v insolvenci – oba režimy z podobných čísel vycházejí, ale mají odlišná pravidla pro výpočet srážek, zejména u přednostních pohledávek jako je výživné. Kdo si nechá spočítat splátku podle nesprávného režimu, může přijít k mylnému očekávání toho, kolik mu ve výsledku z výplaty zbyde.

Čtvrtý omyl se týká nákladů: řada lidí si myslí, že oddlužení je zdarma, protože „stát odpustí dluhy“. Ve skutečnosti dlužník po celou dobu řízení platí odměnu insolvenčnímu správci, která se strhává ze splátky jako přednostní položka – teprve zbytek jde na uspokojení věřitelů. Kdo si předem nespočítá, kolik mu po odečtení odměny správce skutečně zbyde na splácení dluhů, může být na začátku řízení nepříjemně překvapen nižší efektivní splátkou, než čekal.

Časté dotazy

Závěr

Kombinace obou změn – kratší doba oddlužení od podzimu 2024 a přepočítaná nezabavitelná částka od ledna 2026 – posunula osobní bankrot v Česku blíž modelu, který je běžný ve zbytku Evropské unie, ale zároveň zpřísnila dohled nad tím, zda dlužník své povinnosti opravdu plní. Kdo o oddlužení uvažuje, udělá nejlíp, když si nechá individuálně spočítat, jaká splátka a jaká nezabavitelná částka se na jeho konkrétní situaci vztahují – obecná čísla z internetu totiž ne vždy odpovídají tomu, co nakonec určí soud.

Zároveň platí, že oddlužení není jediná cesta ven z dluhové situace a nemusí být tou nejvýhodnější pro každého. U dlužníků s velmi nízkými nebo nestabilními příjmy může být reálnější splácet dluhy přímo s věřiteli formou splátkového kalendáře mimo insolvenci, zatímco u lidí s více souběžnými exekucemi a jasně evidovaným pravidelným příjmem oddlužení naopak často znamená rychlejší a předvídatelnější cestu k vyřešení dluhů než roky nekoordinovaných srážek. Rozhodnutí, zda návrh podat, proto stojí za to udělat až po individuálním výpočtu, ne na základě obecného dojmu z internetu.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. Právní úprava se může měnit; pro posouzení konkrétní situace doporučujeme konzultaci s advokátem.