Práva poškozeného v trestním řízení: co se mění od 2026

Kdo se stane obětí trestného činu, má v řízení mnohem víc práv, než si většina lidí uvědomuje – právo na informace, na bezplatného zmocněnce v odůvodněných případech, na odškodnění přímo v trestním řízení bez nutnosti vést samostatný civilní spor. Od 1. ledna 2026 navíc platí velká novela trestního řádu, která zásadu ochrany poškozených výslovně zakotvila do zákona a zjednodušila cestu ke smírnému vyřešení věci. Tento článek shrnuje, jaká práva má poškozený a co přesně se mění.

Kdo je podle zákona poškozený a kdo obětí

Trestní řád i zákon o obětech trestných činů pracují se dvěma příbuznými, ale ne totožnými pojmy. Poškozeným podle trestního řádu je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo na jehož úkor se pachatel obohatil. Obětí podle zákona o obětech trestných činů je fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena újma nebo na jejíž úkor se pachatel obohatil – v případě usmrcení oběti se za oběť považují i její blízcí příbuzní, kteří v důsledku smrti utrpěli újmu.

Ne každý, kdo se cítí být trestným činem dotčen, je automaticky poškozeným ve smyslu oprávněného subjektu k náhradě škody – rozhodující je, zda újma vznikla zaviněním pachatele a je v příčinné souvislosti s trestným činem. Účast poškozeného v trestním řízení je fakultativní, tedy dobrovolná, ale poškozený má zákonem přiznaná procesní práva, o kterých ho orgány činné v trestním řízení musí poučit.

Rozlišení mezi poškozeným a obětí má praktický význam především v tom, že širší okruh ochranných a podpůrných nástrojů (peněžitá pomoc od státu, ochranná opatření proti druhotné újmě, přednostní projednávání) se váže na status oběti podle zákona č. 45/2013 Sb., zatímco procesní práva v samotném trestním řízení (nahlížení do spisu, návrhy na dokazování, adhezní řízení) upravuje trestní řád a váže je na status poškozeného. V praxi bývá naprostá většina poškozených zároveň i obětí ve smyslu obou zákonů, takže jim náleží kombinace obou souborů práv.

Základní práva poškozeného v řízení

Mezi klíčová práva poškozeného patří právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisu, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání o odvolání, vyjádřit se k dokazování a k výši způsobené škody, podat opravné prostředky v rozsahu, který zákon poškozenému výslovně přiznává, a být informován o průběhu řízení, včetně případného propuštění nebo útěku obviněného či odsouzeného, pokud si to poškozený vyžádá u obětí zvlášť závažných trestných činů.

Adhezní řízení: náhrada škody bez civilní žaloby

Jedním z nejpraktičtějších nástrojů, které poškozenému trestní řízení nabízí, je takzvané adhezní řízení – možnost uplatnit nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení přímo v rámci trestního řízení, aniž by bylo nutné vést samostatný občanskoprávní spor. Trestní soud tak o vině, trestu i o náhradě škody rozhoduje v jednom řízení, což je pro poškozeného rychlejší a levnější než dva oddělené procesy.

Aby soud mohl o náhradě škody v adhezním řízení rozhodnout, musí poškozený svůj nárok řádně a včas uplatnit – nejpozději do skončení vyšetřování v přípravném řízení, případně u hlavního líčení před zahájením dokazování. Pokud poškozený nárok neuplatní vůbec, nebo ho uplatní opožděně, ztrácí možnost, aby o něm trestní soud rozhodl, a musí se svého nároku domáhat samostatnou civilní žalobou. Soud navíc může, pokud posouzení nároku vyžaduje rozsáhlé dokazování, které by řízení zbytečně protahovalo, odkázat poškozeného s jeho nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních – i to je důvod, proč se u složitějších majetkových nároků vyplatí nechat si strategii uplatnění nároku předem promyslet s advokátem.

Zmocněnec poškozeného a bezplatná právní pomoc

Poškozený se může nechat v řízení zastupovat zmocněncem, kterým může být advokát nebo jiná svéprávná osoba. U poškozených se zvlášť nízkým příjmem nebo u obětí trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, obětí trestných činů se zvýšeným rizikem druhotné újmy, nebo pozůstalých po obětech usmrcených trestným činem, může soud rozhodnout o bezplatném zastoupení zmocněncem, případně o poskytnutí zmocněnce za sníženou odměnu, pokud to poměry poškozeného odůvodňují.

Žádost o ustanovení zmocněnce se podává u orgánu, který v dané fázi vede řízení – tedy u policejního orgánu v přípravném řízení nebo u soudu po podání obžaloby. K žádosti je vhodné přiložit doklady o majetkových poměrech, pokud se poškozený dovolává nízkého příjmu, nebo popis okolností svědčících o zvýšeném riziku druhotné újmy. I bez ustanoveného zmocněnce si ale může poškozený najmout advokáta na základě běžné plné moci a hradit si jeho odměnu sám – ustanovení zmocněnce státem je jen jednou z cest, jak k právnímu zastoupení přijít, ne podmínkou jeho využití.

Co mění velká novela trestního řádu od 2026

Zákon č. 270/2025 Sb., vyhlášený 5. srpna 2025 a účinný z většiny od 1. ledna 2026, představuje nejrozsáhlejší zásah do trestního řádu za posledních víc než dvacet let. Z pohledu postavení poškozených jsou klíčové tyto změny:

Narovnání: rychlejší cesta k odškodnění

Narovnání je jedním z takzvaných odklonů v trestním řízení, který umožňuje u přečinů (méně závažných trestných činů) ukončit trestní stíhání výměnou za to, že obviněný nahradí poškozenému škodu nebo vydá bezdůvodné obohacení a zaplatí případnou peněžitou částku na pomoc obětem. Pro obviněného je výhodou definitivní ukončení trestního stíhání, pro poškozeného rychlé a jisté odškodnění bez zdlouhavého procesu. Novela z roku 2026 tento institut, který se dosud v praxi využíval jen málo, výrazně zpřístupnila – zejména zrušením povinnosti platit celou částku najednou a zavedením možnosti splátek.

Novela zároveň zachovala základní podmínky, za kterých lze narovnání vůbec schválit: souhlasit s ním musí jak obviněný, tak poškozený, obviněný musí prohlásit, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a musí složit na účet soudu peněžitou částku určenou konkrétnímu adresátovi na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti – povinnost tuto částku zaplatit ale podle novely nově platí jen v závažnějších případech, kdy to soud shledá vhodným, ne automaticky u každého narovnání. Možnost využít narovnání zůstává omezena na přečiny, tedy méně závažné trestné činy; u zločinů se tento institut použít nedá.

Peněžitá pomoc obětem od státu

Nezávisle na tom, zda a jak rychle se podaří vymoci náhradu škody od pachatele, umožňuje zákon o obětech trestných činů obětem některých trestných činů požádat o jednorázovou peněžitou pomoc přímo od státu, prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti. Tento nástroj má smysl zejména tam, kde pachatel není znám, uprchl, nebo je nemajetný a reálně není schopen škodu nahradit – stát v takových případech garantuje alespoň částečné odškodnění, aby oběť nezůstala zcela bez pomoci jen kvůli platební neschopnosti pachatele.

Žádost o peněžitou pomoc je potřeba podat u Ministerstva spravedlnosti ve lhůtě dvou let ode dne, kdy se oběť dozvěděla o újmě způsobené trestným činem, nejpozději však do pěti let od spáchání trestného činu. Výše poskytnuté pomoci se liší podle druhu způsobené újmy – u ublížení na zdraví se odvíjí od délky léčení a jeho závažnosti, u pozůstalých po usmrcené oběti jde o pevně stanovenou paušální částku. Peněžitá pomoc od státu není totéž co náhrada škody od pachatele – pokud stát obětem vyplatí pomoc, přechází na něj v odpovídajícím rozsahu nárok oběti vůči pachateli, takže se stát následně může domáhat regresní náhrady.

Ochrana poškozeného během řízení

Zákon o obětech trestných činů pamatuje i na ochranu poškozeného před druhotnou újmou, tedy před dalším traumatizováním v průběhu samotného trestního řízení. Mezi dostupné nástroje patří možnost výslechu prostřednictvím technického zařízení bránícího přímému kontaktu s obviněným, právo na doprovod důvěrníka při úkonech trestního řízení, nebo utajení totožnosti a bydliště poškozeného v odůvodněných případech, typicky u obětí domácího násilí nebo trestných činů proti lidské důstojnosti. Zvlášť zranitelné oběti, mezi které patří například děti, osoby se zdravotním postižením nebo oběti trestných činů se sexuálním motivem, mají nárok na ještě širší okruh ochranných opatření, včetně přednostního projednání věci.

Kontrolní seznam pro poškozeného

1. Trestný čin nahlaste co nejdříve na policii a uchovejte si potvrzení o podání trestního oznámení.
2. Vyžádejte si poučení o svých právech poškozeného, pokud vám ho orgány činné v trestním řízení neposkytnou samy.
3. Zvažte, zda chcete uplatnit nárok na náhradu škody v adhezním řízení, a připravte si podklady dokládající její výši.
4. Pokud vaše finanční situace nebo povaha trestného činu odpovídá zákonným podmínkám, požádejte o ustanovení bezplatného zmocněnce.
5. U závažnějších případů zvažte i žádost o peněžitou pomoc od státu, zejména pokud je pachatel neznámý nebo nemajetný.
6. Pokud vám je navrženo narovnání, nechte si jeho podmínky posoudit advokátem ještě před vyslovením souhlasu.

Co si lidé o postavení poškozeného myslí špatně

Nejčastější omyl: že poškozený musí vždy podat samostatnou civilní žalobu, aby dostal náhradu škody. Ve skutečnosti adhezní řízení umožňuje uplatnit nárok přímo v trestním procesu, pokud to poškozený stihne navrhnout ve stanovené fázi řízení. Druhý běžný omyl: že narovnání znamená, že pachatel „vyvázne bez trestu“. Ve skutečnosti jde o alternativu k standardnímu trestnímu stíhání dostupnou jen u méně závažných trestných činů (přečinů) a jen se souhlasem poškozeného, přičemž obviněný musí škodu skutečně nahradit – nejde o beztrestnost, ale o jinou formu vyřešení věci, která často vede k rychlejšímu a jistějšímu odškodnění než dlouhé trestní řízení.

Časté dotazy

Závěr

Postavení poškozeného v českém trestním řízení je silnější, než si řada lidí myslí – od adhezního řízení přes bezplatného zmocněnce až po peněžitou pomoc od státu. Novela účinná od roku 2026 tuto ochranu dál posiluje tím, že usnadňuje rychlé smírné vyřešení věci formou narovnání. Kdo se stane obětí trestného činu, by měl svá procesní práva aktivně využívat od samého začátku řízení, ne až ve chvíli, kdy je pozdě na to, aby měla praktický význam.

Zvlášť u vážnějších trestných činů, kde je v sázce vyšší náhrada škody nebo kde poškozený čelí riziku druhotné újmy v průběhu řízení, se vyplatí nechat se od začátku zastupovat zkušeným advokátem. Ten dokáže nejen kvalifikovaně formulovat nárok na náhradu škody, ale i posoudit, zda konkrétní nabídka narovnání odpovídá skutečné hodnotě způsobené újmy, nebo zda má poškozený lepší vyhlídky s pokračováním standardního trestního řízení.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. Právní úprava se může měnit; pro posouzení konkrétní situace doporučujeme konzultaci s advokátem.